Endoskopické kurzy v Ústřední vojenské nemocnici


Publikováno dne 19.3.2012 | Autor Jan Martínek

Gastrointestinální endoskopie je dramaticky se rozvíjející disciplínou. Se vzrůstajícím počtem terapeutických zákroků je otázka manuální dovednosti stále důležitější. V tradičním pojetí se endoskopické metody učily jejich prováděním pod dohledem zkušeného endoskopisty.

V devadesátých letech minulého století byly v Německu představeny nové ex-vivo tréninkové modely používající prasečí orgány – jícen, žaludek a část tenkého střeva. Jejich průkopník, německý lékař J. Hochberger s ostatními kolegy patentovaly tento jednoduchý model k tréninku gastrointestinální endoskopie pod názvem „compactEASIE®“ = Compact Erlangen Active Simulator for Interventional Endoscopy. Zvířecí modely jsou akceptovány jako výtečný výukový prostředek a získaly si, alespoň v Německu a ve Spojených státech, velkou oblibu. V našem centru jsme provedli randomizovanou studii a prokázali, že dvoudenní trénink významně zlepšuje výsledky hemostázy i uzavření perforace. Navíc jsme zaznamenali i vyšší úspěch klinické hemostázy u těch lékařů, kteří podstoupili trénink na zvířecím modelu oproti lékařům v kontrolní skupině bez tréninku (1). I díky výsledku této studie je účast na podobném kurzu povinnou součástí předatestační přípravy v České republice.

V rámci Centra experimentální endoskopie, často ve spolupráci s IPVZ pořádáme jedno až dvoudenní kurzy na neživých modelech prasečích žaludků s následující tématikou:

Hemostáza a uzavření perforace

Trénink uzavření perforace klipy jsme prováděli a publikovali vůbec jako první (1). Jedná se o dvoudenní kurz, kdy se účastníci, většinou před gastroenterologickou atestací, učí základní metody hemostázy včetně aplikace klipů. Krvácení je modelováno za pomoci pumpy a systému plastových trubiček, které jsou napojeny na segmenty prasečích karotid (obr. 1). Krvácení tak velice věrně imituje arteriální krvácení, jak jej známe z klinické praxe. Hlavním cílem účastníků je zastavit krvácení klipy. Pro trénink uzavření perforace je provedena artificiální perforace velikosti 4-6 mm. Cílem je úplné uzavření tohoto otvor pomocí klipů.

Endoskopická resekce

Jednodenní kurz spočívá v nácviku endoskopické resekce (metoda lift and cut). Léze jsou na prasečím žaludku vytvořeny po jeho otevření řezem vytvořeny pomocí peanu a niti (obr. 2).

Endoskopický stenting jícnu

Jednodenní kurz spočívá v tréninku zavádění metalických jícnových a plastových jícnových stentů (obr. 3). Zvláštní důraz je kladen na výuku zavedení těchto stentů bez nutnosti RTG kontroly. Arteficiální stenosy jícnu jsou vytvářeny molitanovými kroužky

Endoskopická submukózní disekce

Jednodenního kurzu se již zúčastnilo mnoho endoskopistů z ČR i zahraničí (obr. 3). Nutno podotknout, že jednodenní kurz rozhodně nestačí, aby se endoskopista tuto náročnou metodu naučil a mohl ji provádět v klinické praxi. K tomu je potřebné provést spíše několik desítek výkonů. Nicméně tento model je velice vhodný k nácviku, a to nejenom v žaludku, ale i v jícnu. Kurzu se zúčastnili i dva čínští kolegové (prosinec 2012).

Aplikace OVESCO klipů

Zatím jsme zorganizovali 2 kurzy, jejichž náplní je trénink aplikace OVESCO klipů (obr. 4). Tyto klipy jsou určeny zvláště k uzavření perforací či píštělí. Též mohou být použity k hemostáze.

Jak se na kurz přihlásit?

Jsou v podstatě dvě cesty. Jednak se přihlásit oficiálně přes webové stránky IPVZ, kde jsou všechny kurzy většinou s půlročním předstihem inzerovány. Přihlášení probíhá on-line. Druhou možností je pak osobní dohoda s autorem článku či vedoucím Centra experimentální endoskopie ÚVN MUDr. Suchánkem.

Závěr

Vezmeme-li do úvahy naše vlastní výsledky, prokazující jednoznačný přínos tréninku v oblasti hemostázy i jiných metod (2) a pozitivní hodnocení kurzů samotnými účastníky (3), pak nemůžeme jinak než uzavřít, že trénink endoskopických metod v ČR by se měl stát rutinní součástí endoskopického curricula jak začátečníků, tak i zkušených lékařů při výuce nových metod. Je třeba zdůraznit, že „výuka endoskopie“ pouze na pacientech je již velice sporným a nedoporučovaným postupem. Tréninkové kurzy jsou již povinnou součástí endoskopického curricula i v USA. Je však třeba podotknout, že účast na jednom kurzu (povinné minimum u nás) zázraky nepřinese. Jde o to, aby se o možnosti tréninku dovědělo co nejvíce českých endoskopistů a aby tuto možnost využívali pravidelně, zejména při „výuce“ nových metod.

LITERATURA

  1. Martínek J, Suchánek S, Stefanová M, Rotnaglová B, Zavada F, Strosova A, Zavoral M. training on Ex-vivo Animal Model Improves the Endoscopic Skills: A Randomized, Single-blind Study. Gastroint Endosc 2011, 74:367-73.
  2. Martínek J, Suchánek S, Závada F, Stefanová M, Štrosová A, Zavoral M. Trénink endoskopických metod na neživém modelu – hodnocení účastníky. Gastroent Hepatol 2012; in press.
  3. Martínek J, Suchánek Š, Závada F, Stefanová M, Štrosová A, Svobodov B, Zavoral M. Trénink endoskopických metod na neživém prasečím modelu – hodnocení účastníky. Gastroent Hepatol 2011;65:189-194

Galerie